BRNO – V našem letním speciálu jsme představovali místa a stavby, ze kterých je nejlepší a netradiční výhled do okolí. Ani tento díl není výjimkou, z Kraví hory v Brně se ale podíváte rovnou do vesmíru! Hvězdárna a planetárium Brno se rozhodla tento zážitek ještě vylepšit a návštěvníkům teď poskytne 3D planetárium, největší ve střední Evropě.
Brněnské planetárium míří mezi světovou špičku, bude 3D!
Pohled do vesmíru nás fascinuje už tisíce let.
Strach z neznáma, představy o životě na jiných planetách, tajemné hvězdy.
Do planetária jsme chodili jako vyjevené děti a užíváme si ho i jako dospělí. To brněnské na Kraví hoře patří mezi nejlepší v zemi a stále se rozvíjí. Po obrovské rekonstrukci teď zavádí 3D promítání, při kterém si na kosmos budete moci skoro sáhnout.
Jak říká ředitel Jiří Dušek, bez digitalizace to nejde. Byli jsme sice zvyklí na jednoduché promítání noční oblohy, technika i požadavky jdou teď ale dál. V kinech už to známe, tak proč ne v planetáriu? Projektor s pomocí speciálních brýlí s tekutými krystaly vytvoří trojrozměrný dojem. Brýle jsou napájené baterií a střídavě zakrývají jedno nebo druhé oko, synchronizovaně s tím, co se promítá.
Nové projekční systémy jsou dva, jeden pro 3D, na který stačí jeden obří projektor, druhý pro 2D jich má šest, a to s neuvěřitelným rozlišením 25 milionů pixelů až 120krát za sekundu! Obraz generuje 12 počítačů, do každého projektoru posílají obrázky dva. Ty se musí generovat přesně, aby se obraz nezpožďoval, či nezrychloval. O tom, že se v Brně postaví hvězdárna s planetáriem, přemýšleli už po 2. světové válce. Na výběr bylo několik kopců, nakonec zvítězila Kraví hora v centru města. Volba to byla dobrá, okolí zůstalo nezastavěno a nezpůsobuje tak zbytečné světelné znečištění, které je ve městě už tak dost velké. Hvězdárnu otevřeli v roce 1954, byla to ovšem jen jedna kopule s dalekohledem. V roce 1958 se začala stavět část planetária, to, které dnes označujeme jako malé. Do té doby chodilo podle počasí asi 5 tisíc lidí ročně, pak se počty zvedly na 10násobek. Promítání přece jen lákalo víc než pozorování noční oblohy.
Od 80. let už ale mysleli ještě na něco většího, pořádné planetárium. Nový projekční přístroj byl sice zakoupen již v roce 1978, vlastní stavba však začala až v roce 1986 a oficiálního otevření se velké planetárium dočkalo v říjnu 1991.
Cílem ale bylo vyrovnat se světovým centrům, jako je v New Yorku, nebo nejlepšímu evropskému planetáriu v Hamburku, které ročně navštíví 350 tisíc lidí! Na řadu tak přišlo velké bourání, stavba nové budovy v roce 2011 a hlavně vysněná digitalizace o dva roky později. Dnes si sem můžete zajít nejen na projekce, ale i přednášky či divadelní představení.
Co všechno najdete v brněnském planetáriu
Digitárium V sále pro 189 lidí se konají projekce, koncerty i divadelní představení. Původně tu bylo klasické planetárium. Že planetárium je přece název místnosti? Ano, ale říká se tak i přístroji, který v něm promítá. Tyč se dvěma koulemi přezdívaná činka už ale dosloužila, poputuje do Technického muzea. A právě tady vás teď čeká 3D podívaná. Systém, který pořídili za 39 milionů korun, vyrábí jen tři firmy na světě a dělá se na míru každému sálu. Neuvidíte tu ale ani jeden reproduktor. Jak je to možné? V kupoli o průměru 17 metrů je na 9 milionů dírek, které propouštějí jak světlo, tak zvuk. Bez nich by kopule vytvářela příliš velké echo. Reproduktory proto schovali za ně, a zvuk se tak krásně nese z celého stropu.
Nový 3D program od 5. října na Noc vědců!
A na co se budete moci podívat? Pro planetária se natáčí speciálně, rybím okem, promítací plocha je přece jen velká a vypouklá. Brněnské planetárium pro 3D připravilo speciální film Morava 360, který namluvil herec Bolek Polívka. Proletíte se krajem kolem nejvýznamnějších památek a zajímavých míst, přírodou i městem. Na programu bude ještě Hvězdný cirkus o vzniku hvězd a pro děti animované Tajemství gravitace.
Vědecká stezka Vesmír na vlastní kůži se dá vyzkoušet před budovami. Kolik vážíte na různých planetách, jak vypadá vesmírné vozítko, co je kaleidoskop. Všechno to zjistíte tady. Hvězdárna Tady už kopuli nenajdete. To, co vypadá jako kreativně navržená střecha, je ve skutečnosti posuvný kryt pozorovací plošiny. Pod ním se skrývají dalekohledy, jeden »dědeček« a druhý moderní. Oba ale mají své výhody a doplňují se. Starší astronomický dalekohled z roku 1960 na pozorování hvězdné oblohy, dobře jsou z něj vidět tělesa sluneční soustavy. Zamíříte, kam potřebujete, a díváte se jako do mikroskopu. V době svého pořízení stál 1 milion korun! Jeho mladší kolega je řízený počítačem, Starý dokonce doporučí, na co se máte za aktuálních podmínek podívat. Když se ale vypne proud, nehnete s ním. Je výborný na pozorování hlubokého vesmíru, mlhoviny a galaxií.
Původní hvězdárna Příklad zachování staré techniky najdete právě tady. A proč ne. Obří teleskop stále funguje jako hodinky a lidé rádi zavzpomínají. Přece otevřít kupoli mechanicky, natočit ručně teleskop a dívat se štěrbinou.
Exploratorium Vesmírem se v budově můžete projít i po svých. Ve spodní části budovy je výstava snímků z Hubbleova teleskopu, nejlepšího astronomického zařízení světě. Ten fotí černobíle přes různé filtry, obraz se pak obarví a poskládá. Prohlédnete si tady mlhoviny, zánik i vznik hvězd. JAK ŠEL ČAS
Na Kraví hoře
Proč vlastně kopule? Kopule, to je poznávací znamení hvězdáren a planetárií. Původ je čistě praktický, dobře se pod ni vejde obří dalekohled, a když se otevře jen štěrbina, odstíní dobře světlo kolem. Jenže je to pořádně drahá záležitost, kopule na míru stojí miliony.
Zdroj: Aha! neděle, 23.9.2018, http://www.ahaonline.cz/