Prof. Kurt Friedrich Gödel se narodil 28. dubna 1906 v Brně. Byl jedním z největších vědců 20. století a jeho genialita byla vykoupena tím, že zemřel na podvýživu a vysílení způsobené „poruchou osobnosti“. Jeho zaměřením byla matematika, především logika, v níž dosáhl objevů, které bývají svojí velikostí srovnávány s Einsteinovou teorií relativity. Určitě by proto ocenil, že na začátku 21. století je možné poznávat jeho rodné město pomocí logických úkolů a šifrovacích her, které pomáhají rozvíjet kreativitu, komunikaci a spolupráci. Brno hrou, to je oč v rodném městě Kurta Gödela běží.
Kurt Friedrich Gödel – vědec
Prof. Kurt Friedrich Gödel byl logik, matematik a filozof, který se věnoval zkoumání základů matematiky a teorii vědy. Zabýval se obecnými vlastnostmi logických systémů a jejich formalizací. V roce 1931 ve „slavné větě“ dokázal neodvoditelnost, neúplnost axiomatické teorie čísel. Filosofie se na Gödelovu větu o neúplnosti odvolává jako na důkaz o nepoznatelnosti světa. Poznání lze vždy zpřesňovat, ale nikdy nebude úplné. Gödelova věta o neúplnosti, společně s teorií neurčitosti, patří k nejpozoruhodnějším výsledkům matematiky 20. století.
Přátelil se s Albertem Einsteinem, který za ním chodíval na Princeton, aby jej mohl doprovázet domů a povídat si s ním. Originálním způsobem obohatil jeho obecnou teorii relativity formulováním a nalezením kosmologického modelu rotujícího vesmíru umožňujícího cestování časem. Otevřel tak dodnes neuzavřené diskuse o tom, zda takové cestování neodporuje fyzikálním či filozofickým principům, popřípadě zda by mohlo být technicky realizováno.
Kurt Friedrich Gödel – brněnský rodák
Gödel patří mezi 100 nejvýznamnějších myslitelů, kteří ovlivnili 20. století a Brno díky tomu, že se zde narodil, vyhledávanou destinací pro konání mezinárodních konferencí a setkání. Vědeckým odkazem tohoto génia se v Brně zabývá Společnost Kurta Gödela, která byla při Masarykově univerzitě založena roku 1992.
Jeho významným propagátorem je také Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Brno a celý náš region je regionem vědy, výzkumu a inovací, proto je nutné poukázat na tak významného rodáka a jednoho z největších vědců 20. století, a diskutovat jeho odkaz i v dnešní době, aby v Brně, jak rád říkám, zůstal Kurt na furt!“
O tom, jak Gödel ovlivňuje výuku a vědu v dnešní době ví své doc. Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který na jeho dílo odkazuje i v nové právní monografii. Přímo říká: „Právo jako formálně-logický systém nemůže být ve stejný okamžik komplexní, a přitom vnitřně nerozporný systém. To vychází právě z výzkumu Gödela v oblasti neúplnosti.“
Mezi aktuální odkazy Gödela v Brně patří například jeho pamětní deska a posluchárna nesoucí jeho jméno, která byla otevřena k příležitosti oslav 100. výročí jeho narození na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. V blízkosti ulice Pekařské, kde se Gödel narodil, bude v blízké době po tomto slavném rodákovi pojmenovaná ulička, připravuje se zde vybudování naučné stezky a díky projektu Sochy pro Brno brzo snad i realizace jeho sochy.
Brno hrou – chytrá zábava
Vzhledem k tomu, že Brno je rodným městem tohoto významného matematika a logika, není divu, že nabízí možnost aktivního poznávání pomocí logických úkolů a šifrovacích her. Seznámíte se díky nim s Brnem, poznáte jeho historii, zúčastníte se bitvy o Brno, dotknete se evoluce nebo třeba vyřešíte mamutí problém.
V současné chvíli najdete na oficiálním turistickém portálu města GOtoBRNO.cz nabídku 14 her. Hry jsou týmové, nejčastěji pro 2-5 hráčů a připravené na míru dospělým, což ovšem neznamená, že si nemůžou zahrát i děti. Některé jsou určeny přímo pro ně.
„K většině potřebujete chytrý telefon, u nás v TIC BRNO jsme pro hru Tajemství Staré radnice zajistili pokrytí wi-fi. V projektu Brno hrou jde celkově o to nabídnout Brňanům i turistům chytrou zábavu, aktivní poznávání města a jeho zajímavostí,“ popisuje projekt ředitelka TIC BRNO Jana Janulíková.
Většinu her z nabídky připravila společnost Cryptomania. A jak taková šifra vlastně vypadá? Informace se často ukrývá v textu či obrázcích, jindy uvnitř či na povrchu fyzického předmětu, v případě terénních her se také může objevit až po průzkumu fasády domu, sochy, panoramatu města nebo v nádherně vykládané rozetě starobylého kostela. Šifra má jednoznačné řešení a jeho objevení je často doprovázené nadšením a chutí doběhnout k dalšímu úkolu dobrodružné trasy.
„U našich her nepotřebujete žádnou předchozí zkušenost s luštěním šifer. Šifry jsou navrženy tak, aby si je vychutnal i naprostý začátečník. Počítejte nicméně s tím, že úkoly vyžadují často trpělivost, chuť zkoušet různé způsoby řešení, pokud ta předchozí nefungují, nebo týmovou kreativitu při hledání možností, jak šifru prolomit. Kdo tedy zvládne alespoň pár minut přemýšlet nad zadáním a nevzdá se po prvním neúspěchu, ten může směle vyrazit. Odměnou mu bude skvělá zábava, dobrodružství a objevení nových zajímavých míst,“ popisuje princip šifrovacích her Zbyšek Podhrázský, jeden z jejích tvůrců.
Principy a schopnosti, které se naučíte při luštění šifer, se hodí pro řešení mnoha problémů a situací, se kterými se v dnešní době, zejména v práci, běžně setkáváme. Řešením šifer rozvíjíme svoji kreativitu, schopnost přemýšlet mimo zajeté rámce a řešit komplexní problémy, schopnost spolupráce, komunikace a argumentace.
Zdroj: Tisková zpráva TIC Brno, 5. března 2019