Díky Evropské jižní observatoři se mohou čeští vědci a technici účastnit jednoho z největších vědeckých projektů na světě, který doslova přepisuje náš pohled na vesmír. Je úžasné, že u toho mohou být a že se jejich zkušenosti ve svém důsledku dotýkají životů běžných pozemšťanů. Mám na mysli nejmodernější, zde vyvíjené a používané technologie, které se nakonec stávají součástí každodennosti. – Tak sem uvedl konferenci „Česká republika a Evropská jižní observatoř“, která proběhla v Senát Parlamentu ČR za účasti generálního ředitele Evropské jižní observatoře Xaviera Barconse, předsedkyně Akademie věd České republiky Evy Zažímalové a prvního místopředsedy Senátu Jiřího Drahoše.
Česká republika se připojila k ESO 30. dubna 2007 jako první členská země ze střední a východní Evropy. Čeští vědci a inženýři během let významně přispěli k činnosti organizace, teleskopů i národních dalekohledů na observatořích ESO.
Tým pod vedením českých a francouzských astronomů použil dalekohled VLT k zobrazení 42 největších objektů hlavního pásu planetek. Jde o nejdetailnější pozorování takto početné skupiny, které pomohlo vysledovat jejich původ ve Sluneční soustavě.
Čeští astronomové se významně podíleli na vývoji režimu pozorování Slunce pomocí interferometru ALMA. Vedli přitom celou evropskou účast na tomto projektu. Úspěch v roce 2017 demonstrovali impozantním zobrazením sluneční skvrny. Od září 2022 jsou zodpovědní za další mezinárodní projekt, který má umožnit slunečním fyzikům profitovat z velkého prostorového rozlišení, kterým observatoř ALMA disponuje.
Mezinárodní skupina vědců pod českým vedením se zabývá molekulárním plynem galaxií v kupách. Skupina byla vůbec první, kdo tuto fázi plynu v ohonu jedné z galaxií detekoval, a nastartovala tím intenzivní výzkum této oblasti evoluce galaxií. K detailnímu studiu těchto objektů využívá skupina dalekohled VLT a interferometr ALMA v rámci prestižního Velkého programu.
Byli jsme součástí týmu, který v roce 2022 pomocí dalekohledu VLT odhalil, že se v “nejbližším systému s černou dírou” HR 6819 žádná černá díra nenachází.
Podíl máme i na pozorování první supernovy, která byla doprovázena mimořádně dlouhým zábleskem záření gama v roce 2015.
Tým vědců s českým přispěním pozoroval průlet prachového oblaku kolem supermasivní černé díry ve středu naší galaxie. Objekt průlet přežil, což by mohlo znamenat, že jde o mladou hvězdu.
ESO má několik velkých kontraktů a subkontraktů se zástupci českého průmyslu na vývoj přístrojů pro VLT včetně součástí pro přístroje GRAVITY a MATISSE.
Česká společnost Frentech Aerospace s.r.o. získala kontrakt spojený s vývojem zařízení pro observatoř ALMA a právě konstruovaný dalekohled ELT.
Na přípravě přístrojů pro ELT se podílí i společnost OSTROJ a.s.
V České republice vyrábí společnost MICRO-EPSILON Czech Republic s.r.o. snímače s nanometrovou přesností pro měření výchylek segmentů zrcadla ELT.
Na vývoji Cherenkov Telescope Array se podílí několik pracovišť Fyzikálního ústavu AV ČR a spolupracujících národních i mezinárodních partnerů.
Od roku 2006 získalo 11 mladých vědců pozici studentship nebo fellowship. Dalších 10 stipendistů využilo od roku 2019 společný program MŠMT a ESO, v rámci něhož mohou studenti z českých univerzit, mladí vědci a inženýři absolvovat stáž na pracovištích v ESO.
Výzkum vesmíru se dnes neodehrává na jedné hvězdárně a na jednom výzkumném pracovišti, ale v drtivé většině případů je mezinárodní. Jedním z vrcholů takové spolupráce v astronomii je právě Evropská jižní observatoř. Jejím pilotním projektem je Extrémně velký dalekohled o průměru hlavního zrcadla 39,3 m umístěný v kopuli o průměru 86 metrů a výšce 74 metrů. Soustředí 100milionkrát více světla než lidské oko, resp. více světla než všechny existující 8 až 10metrové dalekohledy na světě dohromady. To bude vesmírná jízda!