Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/svetelne-znecisteni-energeticka-krize.html
Osvětlené ulice, památky, parky i cyklostezky po celou noc jsou nejen zbytečné a drahé, ale i zdraví škodlivé. Energetická krize přiměla lidi světelné znečištění řešit.
„Posledních dvacet let jsem žil pod žlutou září městské oblohy. Jednoho večera jsem vezl svého syna domů z fotbalového tréninku a on poznamenal: ‚Měli bychom najít nějaké staré filmy, abychom viděli, jak vypadají hvězdy‘,“ vyprávěl původem britský vědec a ekolog Ruskin Hartley pro web Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).
Krátce před tímto zážitkem se poprvé o asociaci dozvěděl, od roku 2019 je jejím výkonným ředitelem. „Hvězdná noc není jen věcí krásy, jde i o připomínku, že jsme součástí obrovského vesmíru. Pokud celá generace ztratí ponětí o tomto propojení, lidé budou méně vybavení na to, aby zvládli množství výzev, kterým čelíme,“ uvedl také.
S nástupem LED technologií, které umožňují celkem levně a efektivně svítit, začaly obce, města či firmy svítit lidově řečeno „Pánu Bohu do oken“. Postupem času se stávalo čím dál populárnější nasvěcování památek, úředních budov, veřejných prostranství, obchodních domů, ale i třeba průmyslových hal či billboardů po celou noc. Nadužívání umělého osvětlení, tzv. světelné znečištění, se postupně stalo celosvětovým problémem.
Nejdéle a nejhlasitěji na něj upozorňují astronomové, neboť jim znemožňuje pozorovat vesmír. Ostatně v úvodu zmíněná Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu vznikla v USA již v roce 1988.
„Skutečnost, že ztrácíme výhled na hvězdné nebe, nikoho moc nevzrušovala. Osvětlení ale ve veřejném prostoru narůstalo a zjistilo se, že negativně ovlivňuje živočichy, rostliny i zdraví lidí,“ sdělil ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek na otázku, proč se tak dlouho moc nedělo a problém se intenzivně řeší až v posledních pěti až deseti letech.
Kvůli rušivému nočnímu osvětlení se stírá rozdíl mezi nocí a dnem a nabourává se přirozený životní cyklus světla a tmy. „Člověk se pořádně nevyspí a nezregeneruje, to samé platí i pro zvířata a koneckonců i stromy si potřebují přes noc odpočinout,“ doplnil Dušek. A například hormon melatonin, který během našeho spánku čistí tělo, se spouští právě tmou. Intenzivní noční osvětlení také dezorientuje ptáky nebo přitahuje hejna hmyzu z volné přírody. „Říká se, že až za třetinu úbytku hmyzu mohou pouliční svítilny. Hmyz kolem nich tak dlouho lítá, až vyčerpáním uhyne,“ sdělil Jiří Dušek.
Také v Česku jsou hvězdáři hlavní hnací silou a podařilo se jim vyhlásit několika oblastí tmavé oblohy, mimo jiné v Jizerských horách či Beskydech, což jsou jedny z posledních míst, kde lze ještě nerušeně pozorovat nebeské úkazy. Od roku 2017 se světelným znečištěním systematičtěji zabývá ministerstvo životního prostředí a doporučuje, jak šetrně a moderně osvětlovat. Jak Ruskin Hartley říká, je třeba bojovat se stereotypy „o dobrém světle a špatné tmě“ a že „může být jen jedno, nebo druhé“. Když se svítí správně, může zůstat zachováno oboje: šetrně nasvícená města i temná noční obloha.
Poptávka po šetrném osvětlení
Ministerstvo ve své Osvětlovací příručce radí svítit pouze dolů, slabě, jen v místech a časech kdy je to potřeba a teplým odstínem, tedy „oranžově“, ne „bíle“. Když to jde, tak světlo ztlumovat či vypínat. A po projektantovi a dodavateli požadovat šetrné osvětlení. Ostatně takové požadavky by se mohly brzy objevit v novém stavebním zákoně.
Častým argumentem pro osvětlená města a obce je jejich bezpečnost. Jak však ukázala například britská studie Vliv sníženého pouličního osvětlení na dopravní nehody a kriminalitu v Anglii a Walesu, nepodařilo se najít vztah mezi snižováním nočního pouličního osvětlení a zvyšováním kriminality či dopravních nehod.
Zpráva amerického výboru pro vědu a veřejné zdraví z roku 2012 dokonce konstatovala, že příliš venkovního osvětlení může mít ve skutečnosti opačný účinek. „Cílem by měla vždy být viditelnost. Oslnění jasnými, nestíněnými světly ve skutečnosti snižuje bezpečnost, protože nám svítí do očí a omezuje naše zorničky. Takové světlo nás oslepuje,“ píše se také ve zprávě.
Podle Jiřího Duška současná energetická krize dohnala lidi k tomu, aby začali více přemýšlet o plýtvání energií, včetně zbytečného svícení. „Typicky jde třeba o svícení na památky či cyklostezky uprostřed noci nebo na parkoviště u zavřeného supermarketu, na němž stojí tři auta,“ řekl.
Vidí určitá malá zlepšení, některá města například postupně obměňují staré pouliční lampy za šetrnější.
Problém ale vidí v tom, že mnohé zdroje světelného znečištění jsou soukromé a stát ani obce s nimi nic nezmohou. To by mohl vyřešit až zmíněný nový stavební zákon, který by osvětlení reguloval. „Během karantény se v Brně provedl experiment, kdy technické služby vypnuly ve městě veřejné osvětlení. Zjistilo se, že tvoří méně než padesát procent celkového světelného znečištění, zbytek pochází právě ze soukromých zdrojů jako obchody, billboardy či parkoviště,“ přiblížil Dušek.
Dohoda je nezbytná
O tom, že se nebezpečí tzv. světelného smogu začalo brát vážně, svědčí i skutečnost, že půjde o jedno z témat diskutovaných Evropskou unií v rámci českého předsednictví. Hvězdárna a planetárium na brněnské Kraví hoře bude 26. října hostit evropský workshop za účasti zástupců členských zemí EU. Výsledkem by mělo být usnesení pro Evropskou komisi.
„Měl by to být velmi významný krok, protože světlo překonává hranice států. Polsko může nevhodně svítit na Česko, my zase na Rakousko. Musíme se proto společně dohodnout,“ uzavřel Jiří Dušek.