V létě jsme se dívali na Perseidy… můžu jako laik identifikovat nějaký meteorit na zemském povrchu, třeba v přírodě? Určitě by to byl krásný suvenýr.
Poznat meteorit není jednoduché a definitivní jistotu máte až po důkladném rozboru. Teda ledaže by spadnul přímo před vámi. Což je jako výhra v loterii. Na první pohled vypadá jako černý, opálený kámen. Uvnitř může mít podobu „klasického“ kamene anebo taky železa. Většinou nemá ostré hrany (byly opáleny během letu atmosférou), tedy pokud se rozpadl za letu nebo během pádu. Mnohem snadnější je ho koupit.
Ale dobře se hledá třeba na poušti, anebo ještě lépe v Antarktidě – když je na ledu nějaký černý kámen, musel spadnout z vesmíru. Takže tam jezdíte na sněžném skútru a sbíráte. Většina meteoritů v dnešních sbírkách jsou právě odtud.
Kromě meteoritů občas spadne na zemi i nějaký létající talíř. Jeden jsem alespoň viděl poblíž brněnské hvězdárny…
To ovšem není skutečný vesmírný koráb. Jedná se o tzv. fotospot. Minulý rok jsme instalovali „model“ létajícího talíře, aby měly děti radost, že skutečně existují. Spojili jsme to s kampaní, do které se zapojila i Městská policie. Musím říct, že hodně lidí uvěřilo, že skutečně něco u hvězdárny spadlo.
Jak jde skloubit práce senátora s prací ředitele hvězdárny?
Obě profese lze skloubit, jen si musíte vše dobře plánovat. Navíc mám v Senátu na starosti kosmické aktivity, takže se mi obě práce krásně prolnuly. Například bych rád v Brně otevřel kancelář Evropské kosmické agentury, která by připravovala pobídky pro místní firmy.
Jaké aktivity může tak malá země, jako je Česká republika, provozovat?
No, hlavně z toho může mít samé výhody. Přímo v Praze sídlí centrála navigačního systému Galileo. Čeští vědci i soukromníci mohou získávat data sbíraná družicemi Evropské kosmické agentury k výzkumu i komerčním účelům. Nejde tedy o to stavět umělé družice (ale i tam se můžeme podílet a být za to dobře placeni), ale využívat stávající infrastruktury k nejrůznějším projektům. Z takových projektů bych rád vyzdvihl projekt GINA Systém pro záchranné jednotky, dále GISAT dálkový průzkum Země a podobně. Podporujeme firmy, které mohou něco dodávat pro kosmické technologie, a firmy, které využívají shromažďovaná data.
Poslední otázka. Slýcháme poslední dobou nové teorie na vznik vesmíru. Hovoří se třeba o temné energii, o temné hmotě… znamená to, že staré dobré teorii velkého třesku odzvonilo? Jak si představujete vznik vesmíru vy?
Určitě neodzvonilo. Zatím vše do sebe pěkně zapadá. Temná energie ovlivní naši vzdálenou budoucnost. Vznik vesmíru si představuji jako hrobově tichou, naprosto temnou událost. Najednou bylo všechno – čas, prostor i hmota. Vše se rozběhlo a celá budoucnost byla určena. I my jsme produktem velkého třesku. Každý atom našeho těla totiž vznikl buď krátce po velkém třesku anebo ho vytvořily hvězdy.
Zdroj: magazín Šalina 10/2017