Až Evropská vesmírná agentura vystřelí na oběžnou dráhu nový typ rakety VEGA-C, bude moci nabídnout vědeckým ústavům i firmám mnohem levnější umístění družic, které ponese do kosmu. Díky dispenzeru na vrchní části rakety, vyvinutému a vyrobenému v Technologickém parku v Brně, totiž může ESA umístit až čtyřikrát více družic – 16 satelitů nebo 96 cubesatů.
Nejen to je úspěch brněnských techniků v kosmoprůmyslu. Osm firem zapojených do mezinárodních týmů objevujících vesmír se od středy 22. ledna představí na výstavě v budově Senátu Parlamentu České republiky. Od března pak budou panely zachycující jihomoravské technologie překračující hranice Země k vidění na brněnské hvězdárně.
„Prosadit se v tak progresivním a dravém prostředí jako je kosmický průmysl vyžaduje nejen špičkové znalosti, ale zejména chuť být nejlepší. O to víc si vážím, že brněnské firmy etablované ve space odvětví, dokážou spolu spolupracovat, doplňovat se a táhnout v mezinárodních projektech za jeden provaz. A to je to, co z Brna dělá „Silicon Valley“ Evropy a pomáhá tak Česku strhávat nálepku nízkonákladové montovny,“ uvedl autor výstavy Jiří Dušek, senátor a ředitel Hvězdárny a planetária Brno.
Výstava Brno ve vesmíru bude mít vernisáž v Předsálí Jednacího sálu Senátu ČR a potrvá zde do 4. února. V březnu pak zahájí Brno Space Days – Dny Jihomoravské kosmonautiky v prostorách Hvězdárny a planetária Brno. Několik týdnů pak bude veřejně přístupná.
Do výstavy se zapojily tyto společnosti: SAB Aerospace, G. L. Electronic, Frentech Aerospace, BD Sensors, L. K. Engineering, 5M, Sobriety a Výzkumný a zkušební letecký ústav.
A jaké zajímavosti se na výstavě dozvíte?
- Díky brněnským technikům zlevní umístění družic na oběžnou dráhu až čtyřikrát
- Kosmonauti na mezinárodní vesmírné stanici ISS popíjejí espresso z kávovaru, který vznikl v Králově Poli
- I díky inženýrům z Brna můžeme telefonovat po celé planetě a surfovat na internetu
- Na oběžné dráze jsou hned dvě planetky pojmenované po městě Brně. Svůj pozemek na Merkuru má Leoš Janáček, na Měsíci Gregor Johann Mendel.
Státní investice do kosmického průmyslu
Ministerstvo dopravy prosadilo pro následujících sedm let investice do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč ročně více než dosud. Tyto investice plynou do programů Evropské kosmické agentury (ESA) blízkých průmyslovým cílům. Celkem tak Česká republika do kosmických aktivit prostřednictvím ESA dává 1,53 mld. Kč ročně, pokud započítáme i příspěvek ČR na fungování ESA a evropského kosmodromu v Kourou či Vědecký program ESA.
Mnohé z technologií připravovaných pro kosmické programy ESA pak nacházejí využití i v automobilovém či leteckém průmyslu, které patří k profilovým segmentům české ekonomiky. Postupné navýšení příspěvků do ESA tak znamená stále větší příležitost pracovat se špičkami ve svých oborech, učit se od nich, přispívat k řešení a výsledky pak zúročit v české ekonomice.
Na kosmických projektech ESA se dnes přímo podílí na 50 českých firem a 22 výzkumných ústavů a vysokých škol. Další desítky firem se účastní jako subdodavatelé. Brno a Jihomoravský kraj patří mezi lídry tohoto oboru v Česku.
Rychle rostoucího významu kosmických aktivit si je vědoma i EU, která navrhuje navýšení rozpočtu Kosmického programu EU v nadcházejícím 7letém rozpočtovém období EU o 30 % na 16 mld. EUR. Klíčovou roli v Kosmickém programu EU bude hrát nová Agentura EU pro Kosmický program (EUSPA), která bude od roku 2021 sídlit v Praze. Z České republiky se tak kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, o který se stará stávající agentura v GSA sídlící v pražských Holešovicích od roku 2012, bude řídit také využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU sledování blízkého okolí Země.
(s využitím tiskové zprávy Ministerstva dopravy ze dne 2. 12. 2019)