V roce 1997 jsem byl na pozvání organizace UNESCO v Indii, kde jsem přebíral Cenu Kalinga za popularizaci vědy. Pak jsem měl v několika indických velkoměstech příležitost seznámit se s centry popularizace vědy pro děti a mládež. Byl jsem překvapen kvalitou interaktivních pořadů,demonstračních pokusů a dalších atraktivních a přitom odborně precizních způsobů, jak přiblížit vědu indickým dětem a mládeži. Všude byla vysoká návštěvnost a viděl jsem, jak si to děti i dorostenci (často i jejich učitelé) užívali. Mluvil jsem o tom, co jsem viděl, se svými indickými kolegy, kterými říkali, že zjistili, jak je tato činnost důležitá pro přípravu budoucích vědců a inženýrů v zemi, která má na tři sta oficiálních jazyků a ještě více nářečí často bez tištěných slovníků a gramatiky. Po návratu domů jsem ten indický příklad vyzvedával při každé možné příležitosti. S velkým potěšením jsem kvitoval, že po jistém váhání taková centra začala vznikat a dnes máme v republice čtyři velká centra v Liberci, Ostravě, Brně a Plzni. Všechna jsem už stihl navštívit, a některá i vícekrát. To, co jsem mohl spatřit, mne velmi potěšilo. Naše omladina se v centrech vyžívala stejně radostně, jako jejich indičtí vrstevníci. Velmi si cením, že v našich centrech nejde o nějako plytkou zábavu. Pracovníci center připravují náročné programy pro povzbuzení přemýšlení o poznatcích vědy a techniky. A právě tento způsob popularizace přilákal v r. 2019 do zmíněných center 1,7 milionu převážně žáků a studentů. To je nepochybně důkaz, že jde o mimořádně úspěšný projekt,který přinese své ovoce v příští dekádě, kdy už se celosvětově rozvine Průmyslová revoluce 4.0. V této dramatické době je jisté, že do první ligy se dostanou ty země, jež budou mít nejpočetnější vzdělanou část obyvatel.K tomu cíli je třeba zabezpečit, aby Česko dokázalo objevit už teď talenty a dát jím příležitost ke špičkovému vzdělání. Tím, že centra navštěvují právě středoškoláci, je zárukou, že talentované mladé lidi budou dobře nasměrováni, aby uplatnili své schopnosti. Je ovšem v době coronavirové, kdy byla centra uzavřena, velmi alarmující, že jim hrozí úpadek a kvalifikovaným pracovníkům nezaměstnanost nebo přechod na jinou práci, z níž se už ke své původní vzdělávací práci nevrátí. To by byla pro naši lepší budoucnost opravdu řízená střela do vlastní nohy.
Jiří Grygar
Akademie věd určitě podporuje „science centra“ a opravdu by byla nenahraditelná škoda, kdyby jmenované instituce musely zredukovat svoji činnost nebo dokonce musely skončit! Science centra jsou klíčová pro získávání dalších generací kvalifikovaných a nadšených lidí pro vědu, výzkum a inovace, a tím i pro pokročilou ekonomiku. Taková věc se buduje dlouho, stojí hodně peněz a má velmi kvalifikované pracovníky. Zničit se to ale může během chvilky!
Akademie věd by o tom mohla vyprávět – v letech 2009-2010 nám šlo doslova o existenci (prostřednictvím velké redukce rozpočtu) a dosud se vyrovnáváme s následky.
Eva Zažímalová
O většině změn, které způsobí epidemie covidu-19, lze zatím pouze spekulovat, nicméně v ekonomické oblasti jsou její dopady již nyní značné. Cesta ze současných ekonomických problémů by však měla sledovat určitou strategii a dlouhodobou vizi, která naší zemi zaručí budoucí prosperitu a perspektivu. Okamžitá úspora může sice řešit akutní stav veřejných financí, ale z dlouhodobého hlediska se mohou její dopady ukázat jako devastující. Jako vědec nechci v této chvíli apelovat obecně na nutnost financování vědy. Jako vědci a občanovi mi leží na srdci jiný akutní problém, a sice osud čtyř největších science-center v Brně, Liberci, Ostravě a Plzni. Pokud těmto centrům nebude urychleně poskytnuta finanční podpora (jedná se o částky v řádu několika set tisíc korun), bude muset být jejich provoz buď radikálně omezen, anebo budou dokonce čelit zániku. Je snad zbytečné připomínat, že tato centra mají významnou, ba nezastupitelnou roli při propagaci vědy mezi širokou veřejností. Podílejí se zejména na vědeckém vzdělávání dětí a dospívajících. Nejenže některé z nich motivují ke studiu vědeckých oborů (a tím státu dodávají odborníky v daných oborech), ale především mladým lidem ukazují skutečný význam a roli vědy. Vychovávají tak budoucí voliče, kteří svými hlasy budou rozhodovat o tom, jakou roli bude věda v naší společnosti hrát. Omezení nebo zánik těchto science-center by mohlo významnou měrou podkopat schopnost české společnosti adekvátně reagovat na budoucí zdravotnické, společenské či ekologické výzvy a krize.
Pavel Hobza